Přišli jsme o Rakovecký pacifik

Že tam, kde není splavných řek, jsou železné dráhy tepnami života národohospodářského jest všeobecně známo. I okres vyškovský a s ním sousedící okres blanenský začínají tuto pravdu uznávati, a tak se stalo, že stojíme před rozřešením veledůležité otázky zřízení lokální dráhy z Blanska do Vyškova.
Vyškovské noviny 1899
K záměru vybudovat železniční lokální dráhu Blansko - Vyškov dochází koncem 19. století, léta před první světovou válkou za tehdejšího Rakouska - Uherska.
Je to v prvé řadě tzv. projekt Dráhy Moravského krasu: Rájec - Sloup - Housko - Molenburk (Vysočany). Prosazovali jej především lidé se zájmy o výzkum a využití severní části Moravského krasu: J. Broušek s dr. H. Langrem ze Sloupu a poslanec J. Šamalík z Ostrova. Na základě jejich žádosti bylo ministerstvem železnic uděleno povolení o provedení předběžných technických prací. Projekt železniční dráhy byl zadán c. k. stavebnímu radovi dr. A. Samohrdovi, který jej dokončil v lednu 1914. Trasa dráhy měla navazovat na železniční trať Brno - Česká Třebová ve stanici Rájec.
Prioritní zájem o zbudování jednokolejné lokální dráhy Blansko - Vyškov měli hlavně blanenští průmyslníci, jichž četné závody v Blansku a okolí by tak získali přímé spojení s průmyslovou oblastí východní a zejména severní Moravy.
Dne 28. října 1899 byla do Brna svolána první schůze, na níž podal zprávu o projektu zástupce Kontinentální společnosti pro stavbu železnic v Berlíně ing. N. Nagy z Vídně. Tato společnost byla tehdy ochotna zajistit finanční prostředky pro stavbu dráhy tímto způsobem: 2/3 celého nákladu odhadnutého na 1700000 zlatých v 4% prioritách by společnost převzala a následující třetina by se opatřila jednak rozebráním kmenových akcií ze strany interesentů a zemskou subvencí.
Na základě výsledků revize projektované místní jednokolejné trati z Blanska do Vyškova, provedené dne 28. - 30. října 1901, žádá Ministerstvo železnic zhotovení návrhu plánované dráhy ve třech variantách. Ty budou na detailní topografické mapě vyznačeny barvou červenou, modrou a zelenou.
Zástupci obce Blanska a blanenského průmyslového podniku K R. Ježek si přáli, aby stanice Blansko této lokální dráhy byla posunuta severozápadním směrem tak, aby ležela rovnoběžně s železničním tělesem dráhy Brno - Česká Třebová mezi 179 2/8 km a tomu odpovídajícím upraveným tokem řeky Svitavy. Tento podle protokolu oprávněný požadavek měl by být při vypracování detailního projektu respektován. Dále při vypracování tohoto plánu mělo být pamatováno na přání obce Rudice, aby na 8/9 km byl zřízena zastávka pro cestující.
Podle červené varianty: byl průběh trati následující: Blansko, Lažánky, zastávka Rudice, Jedovnice, podél rybníka Olšovce a Budkovanu, údolím potoka Rakovce do Račic, Pístovic, Drnovic a kolem tehdy nové budov hospodářského družstva do stanice Vyškov. Součástí této varianty mělo být silniční propojení od obcí Podomí, Ruprechtov a podobně i z protější Bukoviny a Bukovinky s vybudovanou zastávkou v Rakoveckém údolí.
Podle modré varianty: Blansko, Lažánky, zastávka Rudice, Jedovnice, podél rybníka Olšovce a Budkovanu, údolím Podomského potoka, kolem Podomí k Ruprechtovu a údolím Podomice do Račic, Pístovic, Drnovic a Vyškova. K této variantě byl podán návrh na změnu trasy v úseku z Ruprechtova údolím na hranicích velkostatků račického a vyškovského do opatovské Hané směrem k Opatovicím, Dědicím a Vyškovu. Tento návrh změny byl zamítnut.
Varianta zelená: O této trase, která měla vést z Blanska do Ruprechtova a odtud přes Ježkovice a Drnovice do Vyškova, se vůbec nejednalo vzhledem k výrazným výhodám trasy červené a modré.
Dne 24. 1. 1904 byla svolána schůze na radnici ve Vyškově, na níž byl pozván ing. N. Pýcha, který byl pověřen vypracováním detailního projektu dráhy. Projekty těchto krátkých lokálních tratí byly prováděny podle určité šablony či normativu (trať Nezamyslice - Morkovice zbudovaná 1909). Dr. Josef Svoboda, advokát a starosta Vyškova, podal zprávu o činnosti výboru a sdělil, že Ministerstvo železnic

Jen si trošku zafantazírujeme: tak nějak podobně by vypadala romantická jízda Rakoveckým údolím

schválilo dle generálního projektu trasu varianty červené vedoucí Rakoveckým údolím. Současně připomněl, že tato varianta se v dohledné době jistě prodlouží, a to v úseku z Vyškova do Bučovic a z Blanska do Tišnova. V tomto schváleném směru musíme dáti vyhotovit detailní projekt, na jehož základě pak můžeme žádat státní subvenci.
Po dvouapůlletém otálení se stavbou trati čteme dne 15.6.1906 ve Vyškovských novinách:"STAVBA SE PŘECE USKUTEČNÍ! Dle zpráv došlých navrhlo Ministerstvo železnic subvenci na stavbu dráhy a bude návrh k dodatečnému rozpočtu parlamentu předložen. Udělením státní subvence byla by tak výstavba dráhy zajištěna a mohlo by se ještě letos na podzim započati s pracemi."
Další práce na realizaci tohoto projektu byly zastaveny v důsledku vypuknutí první světové války a doznívající éry výstavby četných lokálních tratí v Čechách i na Moravě. V období před první světovou válkou byla nucena tehdejší Rakousko - Uherská monarchie věnovat se ze strategických důvodů hlavním železničním tahům, rozšiřování kolejišť apod.
Po skončení první světové války teprve v roce 1922 se dne 15. 10. konala manifestační schůze zástupců obcí a obyvatel Moravského krasu. Základním jejich požadavkem bylo vybudování elektrické dráhy Blansko - Macocha - Sloup - Ostrov - Jedovnice - Křtiny - Líšeň - Brno. Zhruba o tři týdny později 6.11.1922 došlo k redukci těchto požadavků, o čemž svědčí rezoluce z jednání předešlého dne, kdy zástupci průmyslu a obchodu v této oblasti, zástupci Klubu turistů a cizineckého svazu protestují proti stavbě této elektrické dráhy Blansko - Macocha - Jedovnice - Brno a důrazně žádají stavbu Blansko - Jedovnice - Vyškov spolu se stavbou elektrické dráhy Blansko - Macocha - Sloup. Tyto snahy se však již nemohly setkat s kladným výsledkem. Nastává období rozvoje automobilové dopravy. Nicméně poslední snaha o realizaci projektu dráhy Blansko - Vyškov pochází z doby okupace za druhé světové války.
Jistě mnohý z návštěvníků dnešní chráněné krajinné oblasti Rakoveckého údolí dovede s trochou fantazie představit následky případné realizace těchto projektů. Chráněná oblast Rakovce není jen lokalitou ohrožených druhů fauny a flory, ale také z hlediska vodohospodářského a ekologického významným prameništěm a zásobárnou kvalitní pitné vody. Z pohledu současného trendu - rušené lokálních tratí by nám tak zůstaly jen oči pro pláč. (Trať Nezamyslice - Morkovice zastavena doprava 1996).
Poslední němé svědky projektu železniční dráhy z Blanska do Vyškova míjíme při našich vycházkách Rakoveckým údolím. Jsou to do země zapuštěné betonové sloupky rozměrů 15 x 15 cm se skosenými hranami. Do horní středové části sloupku je vsazen pupkovitý kovový terč o průměru 4 cm. Jimi byla v tomto úseku vytyčena jednokolejná lokální dráha Blansko - Vyškov aneb Rakovecký pacifik.

Vyškovské noviny prosinec 1998